Když se svět na chvíli zastaví

Možná to znáš… spěcháš, a pak tě zastaví jeden jediný detail, který ti připomene, že si můžeš dát pauzu.

A pak si všimneš světla na stole. Stínu od sklenice s vodou. Jemné čáry na dlani.

Najednou je tu malá možnost… zastavit se. A jen být s tím, co je právě teď.

Možná to není nic velkolepého.

Možná by si toho někdo jiný vůbec nevšiml.

Ale pro tebe to může být návrat.

Ne do minulosti, ne do povinností… ale ke svým pocitům.

A právě z těchto nečekaných, jemných zastavení se často rodí touha tvořit.

Ne proto, že „by se mělo“, ale protože tvé zvídavé já chce objevovat a osvěžit každodenní rutinu.

Zachytit okamžik, který by jinak tiše zmizel.

A tak vznikají fotografie, které nepotřebují být dokonalé.

A čáry, které nemusí nic dokazovat.

Jen připomínají, že i uprostřed spěchu se může objevit malá oáza klidu.

Když jsem poprvé fotila “pro sebe”…

Pamatuju si ten okamžik.

Neměla jsem žádný plán fotit, žádný umělecký záměr. Jen jedno ráno, kdy jsem zahlédla paprsek světla, jak dopadá na starou kuchyňskou židli.

Něco mě na tom zaujalo tak, že jsem ten moment chtěla zachytit.

Fotila jsem ne proto, aby to bylo krásné, ale proto, že to bylo moje zastavení.

Někdo by si mohl říct „Co?Taková blbost?“, ale mě tento okamžik natolik pohltil, že jsem na chvíli úplně přestala vnímat okolní svět.

Malé způsoby, jak můžeš objevovat sama sebe

Zkus si jeden z těchto jemných rituálů. Stačí pár minut, možná i méně.

1. Zvídavá fotografie

Zkus si dnes vyfotit jednu běžnou maličkost. Nesnaž se o hezký záběr. Jen vnímej, co tě ve svém okolí zaujme.

Možná budeš překvapená, že to největší fotící flow se objeví u těch nejobyčejnějších detailů, kolem kterých denně chodíš – záhyby na polštáři, stín čajového hrnku, odlesk na okně, skvrna od kávy…

2. Vědomá čára

Vezmi si obyčejnou tužku a kousek papíru.

Rozevři dlaň druhé ruky a zaměř pozornost na nejvýraznější čáru v dlani. Procházej tuto čáru pomalu očima a zároveň druhou rukou ji kresli na papír.

Nemusí být přesná a nic znamenat. Je to zpomalení a okamžik, který patří jen tobě.

3. Tichý dialog se světlem

Sedni si k oknu. Všímej si, kam světlo dopadá. Kam už ne.

Zkus si nakreslit jen světlo. Ne věc, na kterou dopadá. Je jen na tobě jakým způsobem tento okamžik zaznamenáš.

A proč to stačí?

• Protože i jedna fotka, která není „dokonalá“, je návrat do přítomnosti.
• Protože i jedna čára je moment, kdy se svět na malou chvíli zastaví.
• Protože klid někdy nevypadá jako meditace. Někdy to může být jen pohled na obyčejnou věc, jako by jsi ji viděla poprvé.

Co kdybys…

… dnes místo úkolů vyfotila zblízka jeden okamžik nebo obyčejnou věc, kterou máš zrovna teď vedle sebe?

Nemusíš být umělkyně, stačí si všimnout. A někdy k tomu opravdu stačí světlo na stole a tužka, která ti tiše nabídne zpomalení.

Pokud chceš v tomhle naladění zůstat déle,

připoj se k bezplatné výzvě Objevovánky s Pohodějem a nebo se s námi můžeš rovnou vydat na 5denní zážitkovou cestu Zpomal a podívej se jinak.

Moc se těším, až se na tvůrčích objevitelských toulkách spolu potkáme.