Po dlouhé době jsem se se svými vnuky znovu vrátila ke knížce The Very Hungry Caterpillar, u nás známé jako Velmi hladová housenka. Je to jedna z nejznámějších dětských knih na světě, kterou před více než padesáti lety vytvořil ilustrátor a autor Eric Carle.
Na první pohled úplně jednoduchý příběh o housence, která má hlad. Ale když se na něj dnes dívám očima dospělého, objevují se v něm překvapivě hluboké životní pravdy.
A možná v nich i ty poznáš kousek sebe.

Housenka má velký hlad. Jí listy, ovoce, koláče i salámy. Pro děti je to zábavné počítání, pro nás dospělé možná připomínka toho, jak často i my „hltáme“ život – informace, zážitky, povinnosti, nové výzvy.
A stejně jako housenka i my nakonec potřebujeme pauzu na zažívání. Tělo i duše potřebují čas zklidnit se a vstřebat všechno, co jsme do sebe během dní i let „spolkli“.
V příběhu přijde den, kdy housenka sní tolik věcí, že ji z toho rozbolí břicho. Zní to povědomě? Možná to není jen o jídle.
Kolik věcí ve svém životě děláme proto, že „by se měly“, že jsou přitažlivé nebo že je dělají ostatní? A přesto někde uvnitř cítíme, že nám vlastně nesedí.
Hladová housenka nás nenápadně učí vybírat si citlivěji a nezahlcovat se zbytečnostmi – ani v jídle, ani v životě.
Každý den je housenka větší a větší. A pak se najednou všechno zastaví. Přijde klid. Ticho. Kukla. A vypadá to, že se nic neděje.
A přitom se uvnitř odehrává zásadní proměna.
Stejně tak i my někdy potřebujeme fáze „nicnedělání“, kdy se to v nás přeskupuje, dozrává a proměňuje. I když to není vidět navenek, právě tyto chvíle jsou klíčové pro náš další vývoj.
A pak to přijde. Z kukly vylétá motýl. Ne proto, že by se o to snažil silou. Ale proto, že byl připraven.
Proměna není tlak. Je to výsledek procesu.
Je to tichá připomínka, že každý z nás má v sobě potenciál roztáhnout křídla. Jen to chce svůj čas. Klid. A důvěru v cestu.
Tato malá knížka má jen několik vět, jednoduchý příběh a barevné ilustrace. A přesto byla přeložena do mnoha jazyků a ovlivnila miliony lidí po celém světě.
Velmi hladová housenka nám připomíná, že i malý čin, jedno slovo, obrázek, myšlenka nebo drobný rituál může být začátkem velké proměny.
Možná se právě teď nacházíš ve fázi, kdy hledáš, zkoušíš a sbíráš.
Možná máš chuť na chvíli zalézt do své kukly a jen být, odpočívat a nic neřešit.
A možná už cítíš, že se chceš znovu nadechnout a roztáhnout křídla.
Ať jsi kdekoli, velmi hladová housenka ti připomíná, že každá fáze má svůj hluboký smysl. A že cesta ke kráse a svobodě nevede přes tlak, ale přes zvídavost, důvěru a trpělivost.
Pokud si chceš vyzkoušet na chvíli zastavit, uvolnit se a tvořit, připoj se k nám v příjemném minikurzu:
👉 Denně v pěně – malý každodenní prostor pro relax, tvorbu a návrat k sobě.
Kdo ví… možná ti právě tyto chvíle pomohou roztáhnout křídla tehdy, až přijde ten správný čas se proletět.